Nejlepší investice začíná doma
Praktický průvodce pro rodiče, kteří chtějí vést děti k samostatnosti a ukázat jim, jak peníze rostou, když dostanou čas.
Proč mluvit s dětmi o financích už dnes
Budují se návyky
Vztah k penězům vzniká dříve, než si myslíme. Děti si postupně vytvářejí představu o hodnotě věcí, o odkládání přání i o tom, že peníze nejsou neomezené. Návyky, které si nesou do dospělosti, vznikají v každodenních situacích. Pravidelné a otevřené rozhovory tak pomáhají budovat zdravý vztah k financím už od raného věku.
Vzor z domova vydrží celý život
Děti se o penězích učí především od rodičů. To, co vidí doma, si přenášejí do vlastních rozhodnutí. Nákup potravin, placení kartou, brigáda nebo kapesné. To všechno jsou přirozené příležitosti kdy ukázat, jak peníze fungují, proč odkládat část stranou, kdy může být dluh dobrý sluha a kdy zase špatný pán, jak se buduje finanční rezerva, nebo jak peníze dokáží pracovat samy.
Děti chápou víc, než si myslíme
O to, kolik věci stojí a proč si nemůžeme koupit všechno, se nejčastěji zajímají děti ve věku 6–14 let. Pokud jim to vysvětlíme včas, pomáháme jim pochopit hodnotu peněz i princip odkládání a dáváme jim základ pro samostatné rozhodování. S přibývajícím věkem navíc děti sami projevují zájem o spoření nebo investování a pokud ho podchytíme včas, nevznikají jen znalosti, ale i návyk.
Finanční gramotnost je základ samostatnosti
Cílem není naučit děti rychle vydělávat. Cílem je, aby rozuměly tomu, co jejich rozhodnutí znamenají. Dnes i za dvacet let. Dítě, které chápe hodnotu peněz, se dokáže orientovat, plánovat a rozhodovat samostatně. A to je větší dar než jakákoli konkrétní částka.
Čas je největší výhoda, kterou jim můžete dát
Peníze potřebují čas. Čím dříve si dítě osvojí návyk spořit a investovat, tím větší základ si buduje. Ne díky výši částky, ale díky tomu, jak dlouho peníze pracují.
Jak děti vést k finanční samostatnosti
- 1.Potřeby i vnímání hodnoty se mění podle věku
Finanční výchova není jednorázový rozhovor. Vyvíjí se spolu s dítětem. věkem, zkušenostmi i chybami. Od znalosti základní hodnoty věcí přes první zkušenost s penězmi až k plné samostatnosti. Každé období přináší jiná témata, jiné otázky i jiné příležitosti, jak dětem ukázat, jak peníze fungují v praxi. Cílem není mít dokonalý systém. Cílem je začít a postupně navazovat.
9-10 letTrénink samostatnostiDěti v tomto věku začínají chápat, že peníze mají hodnotu, musí se vydělat a nejsou neomezené. Učí se jednoduchá rozhodnutí, například co si koupit teď a na co si počkat. Je to ideální doba ukazovat jim, jak peníze fungují v reálném životě.
Na co se zaměřit:
- zavedení pravidelného kapesného (ideálně týdenního)
- první samostatné nákupy pod dohledem rodičů
- na příkladech vysvětlit hodnotu věcí. Značkové vs. neznačkové nebo jakou roli hraje v ceně kvalita či ruční práce
- jednoduché vysvětlení, že „nemůžeme mít všechno hned“
- ukázat na kapesném, že je dobré vše neutratit, ale část kapesného odkládat nechat na později
11-12 letPlánování a první cíleDěti v této skupině dokáží přemýšlet dopředu a plánovat. Mají své zájmy, oblíbené značky a přání, co by si chtěli pořídit. Protože se i vlivem sociálních sítí často porovnávají mezi sebou, jsou cílovou skupinou, kterou snadno ovlivňují různé marketingové kampaně. Důležitou součástí diskuze by tak mělo být i pochopení rozdílu mezi přáním a skutečnou potřebou.
Na co se zaměřit:
- přechod na měsíční kapesné (trénink plánování na delší dobu)
- zřízení vlastního účtu a první platební karty (některé splečnosti nabízejí tuto možnost už od 8 let)
- stanovit konkrétní cíl šetření (nové kolo, telefon)
- vedení k tomu, aby si část peněz odkládaly pravidelně
- čas na první zmínky o tom, že hodnota peněz může v čase růst
13–15 letDigitální odpovědnostV tomto období často teenageři touží po velké samostatnosti a to je přirozeně motivuje k prvním brigádám. Mají vlastní platební kartu, účet a většina jejich transakcí probíhá online, což ale stěžuje přehled o výdajích. Finanční gramotnost v tomto věku znamená i schopnost nenechat se napálit, umět nakládat se svými citlivými údaji a bezpečně se pohybovat na internetu. V tomto věku navíc výrazně roste vliv internetu jako zdroje informací o penězích a mladí lidé tak mohou být častým terčem online podvodů nejen na sociálních sítích.
Na co se zaměřit:
- sledování výdajů (např. v mobilní aplikaci)
- online bezpečnost a rozpoznávání podvodů
- první zkušenost s vlastním výdělkem (brigáda)
- vysvětlení principu dluhů. Půjčené peníze je potřeba vrátit a často i zaplatit navíc.
16–18 letPříprava na vlastní životV tomto věku se utváří návyky, které si mladý člověk odnese do samostatného života. Je nutné demystifikovat náklady na život dříve, než se s nimi mladý člověk setká „na vlastní kůži“ po odchodu z domova.
Na co se zaměřit:
- práce s rozpočtem (příjmy vs. výdaje)
- pochopení dlouhodobých cílů (studium, bydlení, rezerva)
- pravidelné odkládání peněz jako návyk
- první kontakt s investováním jako přirozeným návazným krokem
Jedna otázka u běžného nákupu
Až půjdete příště nakoupit, zkuste dítěti položit jednu otázku podle věku:
- mladší děti: „Co myslíš, kolik to stojí?“
- starší děti: „Proč je jedna značka dražší než druhá?“ nebo “Stačilo by ti 500 Kč na nákup jídlo na večeři pro 4 lidi? Co bys za to koupil/a?”
- teenageři: „Koupil/a by sis to i za vlastní peníze?“ nebo “Jak dlouho bys musel/a pracovat, aby sis to mohl/a koupit?”
Proč to vyzkoušet:
Běžný nákup je nejjednodušší příležitost, jak dětem ukázat hodnotu peněz v praxi. Dítě si začne všímat cen, porovnávat možnosti a chápat, že za každým nákupem je rozhodnutí. Nemusíte vytvářet žádnou speciální lekci, stačí využít situaci, která se už děje.
- 2.Proč učit děti plánovat a přemýšlet dlouhodobě
Děti přirozeně žijí přítomností. To, co chtějí, chtějí hned. Naučit je plánovat a přemýšlet dlouhodobě, je jedna z nejcennějších věcí, které jim jako rodiče předáte. A začít to může jednoduše. Konkrétním cílem, na který si šetří. Často jde o kombinaci vlastních úspor a podpory rodičů. Dítě se tak učí, že k cíli vede vlastní snaha i spolupráce.
Rozhodování v časových horizontech přirozeně učí přecházet od okamžitého uspokojení potřeb k dlouhodobému finančnímu uvažování.
Krátkodobé horizontyTrénink odložené spotřeby
Krátkodobé cíle (např. nákup hračky nebo dobroty, kterou má dítě rádo) učí děti základy šetření. Konkrétní cíl navíc dává šetření smysl.
Proč?
Psychologové doporučují, aby dítě mělo v tomto věku o něco méně peněz, než by si přálo. To je přirozeně povede k tomu, že musí prioritizovat. Dítě na vlastní kůži zažívá, co znamená odložit okamžitou odměnu ve prospěch něčeho, co chce víc.
Vhodné nástroje:
- Spořící obálky – fungují jak fyzické tak v mobilní aplikaci.
- Dětský účet s kartou – přidává zodpovědnost, protže každý výběr je rozhodnutí. Navíc nastavení denních a týdenních limitů dětského účtu pomáhá minimalizovat impulzivní utrácení.
Střednědobé
horizontyTrénink plánování a rozpočtu
Střednědobé cíle (např. nové kolo, mobilní telefon nebo nové tenisky) vyžadují plánování na měsíce dopředu.
Proč?
Dítě se učí pracovat s rozpočtem, odhadovat čas a přizpůsobovat svá rozhodnutí stanovenému cíli. Pokud chce drahé kolo za rok, musí si z měsíčního kapesného odložit konkrétní částku.
Vhodné nástroje:
- Spořící obálky – fungují jak fyzické tak v mobilní aplikaci.
- Dětský účet s kartou – přidává zodpovědnost, protže každý výběr je rozhodnutí. Navíc nastavení denních a týdenních limitů dětského účtu pomáhá minimalizovat impulzivní utrácení.
Dlouhodobé
horizontySvět investic a budoucnosti
Vzdělání, vlastní bydlení, finanční rezerva. Takové dlouhodobé cíle mají horizont třeba 10, 15 i 18 let. Právě tady dává smysl vysvětlit, že peníze mohou v čase pracovat — a že čím dříve se začne, tím větší výhoda se získá.
Proč?
Na tyto cíle už nestačí jen "šetřit do prasátka", protože úspory by znehodnotila inflace. Děti by měly pochopit, že v dlouhém horizontu je čas jejich největším spojencem díky složenému úročení.
Vhodné nástroje:
Například podílové fondy, akcie, ETF aj., kde rodiče mohou dětem ukázat, jak peníze „pracují“ samy na sebe a vysvětlit sílu složeného úročení.
Cíl, částka, čas
Vyberte si s dítětem jednu věc, na kterou si chce našetřit. Společně si napište:
- kolik stojí
- kolik už má
- kolik může odkládat každý měsíc
- jak dlouho potřebuje chodit na brigádu, aby dosáhl/a na částku, co potřebuje
- kdy se k cíli dostane
Proč to vyzkoušet:
Konkrétní cíl dává spoření smysl. Dítě lépe pochopí, že i menší částky se postupně skládají do většího výsledku. Zároveň se učí plánovat, počkat si a propojit dnešní rozhodnutí s budoucí odměnou.
- 3.Jaké možnosti existují?
Jakmile dítě pochopí rozdíl mezi utrácením a šetřením a krátkodobý či dlouhodobým cílem, můžete mu začít ukazovat, že peníze mohou pracovat různými způsoby. Možností, jak dětem peníze odkládat nebo zhodnocovat, je celá řada. Některé jsou vhodné pro krátkodobé cíle, jiné dávají smysl až ve chvíli, kdy peníze mohou dostat více času. Níže najdete několik základních příkladů, se kterými se můžete nejčastěji setkat, a které lze dětem jednoduše vysvětlit.
Před jakoukoliv volbou je dobré položit si několik jednoduchých otázek:
- Kdy budou peníze potřeba?
- Jde o rezervu, nebo dlouhodobý cíl?
- Jak velký pokles hodnoty bychom psychicky zvládli?
- Jak snadno se k penězům dostaneme, pokud je budeme chtít vybrat?
- Jaké jsou poplatky?
- Kdo investici spravuje?
- Rozumím tomu, do čeho peníze směřují?
Dítě nemusí znát všechny finanční produkty do detailu. Důležité je, aby pochopilo základní princip: peníze mají různou roli. Některé mají být po ruce, jiné mohou pracovat dlouhodobě. A čím lépe dítě rozumí rozdílu mezi utrácením, spořením a investováním, tím samostatněji se bude v dospělosti rozhodovat.
Pro každou potřebu je vhodný jiný nástroj.
Kam byste dali tyto peníze?
Představte si tři částky:
- 500 Kč, které může dítě chtít použít příští měsíc
- 5 000 Kč na nové kolo
- 20 000 Kč jako základ do budoucna
Proč to vyzkoušet:
Tohle cvičení pomáhá dětem pochopit, že peníze nemají všechny stejný účel. Některé mají být rychle dostupné, jiné mohou dostat více času a pracovat dlouhodoběji. Rodičům zároveň pomůže přirozeně otevřít téma rizika, výnosu a časového horizontu.
Příklad z praxe
Co je to nemovitostní fond?
Nemovitostní fond je fond, který investuje do nemovitostí určených pro komerční účely. Může jít například o obchody, retail parky, kanceláře, sklady, logistické areály nebo o bytové domy. Výnos fondu pak souvisí mimo jiné s tím, zda jsou nemovitosti obsazené, zda v nich někdo podniká a jaké má zaměření, jak dlouhé mají nájemní smlouvy a jak dobře jsou spravované.
Investuji tam, kde nakupuji
Nemovitostní fond může být pro děti dobře představitelným příkladem investování. Nejde jen o čísla v aplikaci, ale o skutečné budovy, které lidé každý den využívají.
Dobře se to dá ukázat třeba na retail parcích, kam možná jezdíte s dětmi na běžné nákupy i vy. Značky, které v něm najdete (potraviny, drogerie, lékárny, sportovní vybavení, aj,) platí za své prodejny nájemné. A právě z něj může plynout výnos nemovitostního fondu.
Tam, kde běžně nakupujete, můžete prostřednictvím našich fondů také investovat — jednoduše, pravidelně a už od 200 Kč měsíčně.
Prozkoumejte retail park ze všech stran
Investujte do toho, co znáte a nechte váš kapitál vydělávat
Zaměřujeme se na menší nákupní zóny v regionech, kde lidé pravidelně nakupují – hlavně na prodejny potravin s cenově dostupným zbožím. Díky nájemním smlouvám v průměru na 6 let nabízíme stabilní a předvídatelné výnosy.
Na co se zaměřit?
Aktuality
.avif)
_converted.avif)
.avif)
Ozveme se co nejdřív a společně vybereme nejlepší cestu, jak investovat.
