Spouštíme projekt Pro budoucnost dětí, který rodinám pomůže s finanční výchovou

83 % rodičů ví, že finanční výchova leží primárně na nich. Každý desátý ale netuší, jak vlastně začít. I proto startujeme nový projekt, který nabídne konkrétní návody, rady a tipy. Opíráme se při tom o data z českých domácností i zkušenosti samotných rodičů.

Rychlé shrnutí

• Škola to sama nevyřeší: 83 % rodičů potvrzuje, že hlavním zdrojem finančních návyků dětí je rodina. Ze školy si znalosti odnáší jen 43 % dětí.
• Největší překážka: Chceme s dětmi o penězích mluvit, ale 10 % z nás jednoduše neví, za jaký konec to vzít. 16 % pak naráží na nezájem dětí.
• Hodnoty vs. konto: Pro 60 % rodičů je klíčové vychovat samostatného člověka. Prosté předání naspořených peněz v 18 letech je zásadní jen pro 11 % z nás.
• Řešení: Spouštíme Pro budoucnost dětí – projekt, který rodičům nabídne konkrétní nástroje, jak z tématu peněz udělat přirozenou součást života.

Finanční gramotnost nezačíná v bance, ale u kuchyňského stolu

Předat 18letému dítěti peníze nestačí, klíčové jsou návyky. Kde si ale ty správné osvojit? Ve škole se děti naučí soustavy rovnic, lineární funkce i co je hyperbola. Když ale mají sestavit měsíční rozpočet nebo odolat impulzivním nákupům na sociálních sítích, může to být trochu oříšek.

Všichni chceme své děti připravit na finanční samostatnost co nejlépe. Často ale lidé tápou, kde najít vhodné informace a jak různá témata přirozeně začlenit do běžného dne. Právě proto vznikl náš projekt – chceme ukázat rodičům, že v tom rozhodně nejsou sami, a nabídnout jim praktické postupy, díky kterým vše zvládnou s větší lehkostí a jistotou.

Než jsme se do projektu pustili, chtěli jsme mít jasno v tom, jaká je skutečná situace v českých rodinách. Provedli jsme výzkum napříč 450 domácnostmi s dětmi ve věku 9–18 let a zjišťovali například, jak se doma o penězích mluví, s jakými problémy se rodiče potýkají nebo jak přistupují k otázce kapesného. Výsledky nám pomohly lépe pochopit jejich skutečné potřeby a vytvořit projekt, který rodičům nabídne konkrétní podporu a nástroje využitelné v každodenní praxi.

Jaká je realita českých domácností

Data mluví jasně: 83 % rodičů uvádí, že hlavním zdrojem finanční gramotnosti dětí jsou oni sami. Odpovědnost tak leží primárně na ramenou nás dospělých. V běžném každodenním shonu ale narážíme na otázky: Jak o penězích vlastně mluvit? Čím začít? A jak téma financí pojmout s ohledem na aktuální věk dětí?

Mluvit o penězích už v Česku není striktní tabu. Většina rodin téma otevírá, ale výrazně se lišíme v tom, jak často a s jakým efektem.

‍

Z výzkumu také vyplynuly tři zajímavé parametry:‍

1. ‍Nejtvárnější věk je mezi 9 a 12 lety: S mladšími dětmi mluvíme o penězích nejčastěji – téměř denně to dělá 22 % rodičů. Jakmile děti vstoupí do puberty, intenzita rozhovorů klesá.‍
2. Mámy vs. tátové: Ženy zakomponovávají téma peněz do běžného dne častěji (skoro každý den 20 % žen vs. 11 % mužů).
3. ‍Nejčastěji řešíme běžné provozní věci: Probíráme ceny v obchodech, výši kapesného nebo proč si nemůžeme koupit všechno hned. Hlubší témata jako investice, tvorba dlouhodobé rezervy nebo fungování ekonomiky už zůstávají stranou.

Proč to v praxi drhne? 4 nejčastější překážky

Pokud s dětmi o penězích nemluvíte tak často, jak byste si přáli, nejste v tom sami. Důvody nebývají v nezájmu o budoucnost dítěte, ale v praktických bariérách:

• ‍10 % rodičů přiznává, že jednoduše neví, jak na to. Chybí jim například vhodná metodika.‍
• 16 % naráží na nezájem dětí. Poučky o spoření na důchod u třináctiletého školáka většinou neuspějí.‍
• 8 % vnímá téma jako příliš složité a 3 % ho stále považují za citlivé nebo nepříjemné.

Výsledkem často bývá extrémní přístup: buď dítěti finance kompletně tajíme („tohle je starost dospělých“), nebo mu přednášíme teorii, která bez efektu prošumí kolem.

Finanční gramotnost dlouhodobě sleduje také Česká bankovní asociace. Z jejího nejnovějšího výzkumu vyplývá, že tři čtvrtiny Čechů (76 %) hodnotí své znalosti v peněžní oblasti jako dostatečné (přičemž vyšší sebevědomí deklarují muži), pětina lidí ale přiznává, že si v praktických finančních otázkách často neví rady, a 4 % se v nich nevyznají vůbec.

Nejsilnější v kramflecích jsme v rámci domácího rozpočtu, kde si věří nadpoloviční většina populace (53 %). Jakmile ale dojde na složitější témata, jistota mizí: v úvěrech se orientuje pouhá pětina lidí a u investic je to jen 14 %. Třetina Čechů přitom čerpá vědomosti výhradně z vlastní zkušenosti. Ti, kteří spoléhají na finanční poradce (20 %), pak narážejí na srozumitelnost – více než třetina z nich (35 %) přiznává, že předávaným doporučením zcela nerozumí.

Výzkum navíc odkrývá velká očekávání směrem k systémovému vzdělávání. Podle 67 % lidí by se na finanční výchově měl podílet stát prostřednictvím škol. Zároveň ale 55 % Čechů považuje současnou výuku finanční gramotnosti na školách za zcela nedostatečnou nebo prakticky neexistující.

Hodnoty vs. stav účtu: Co svým dětem vlastně chceme předat?

Když se rodičů zeptáte, co je pro ně ve výchově do života nejdůležitější, odpovědi z výzkumu v 450 rodinách ukazují jasný posun od pouhého finančního zajištění k rozvoji finančních kompetencí.

‍

Tento rozdíl je zásadní. Předat čerstvě dospělému člověku konto bez schopnosti s ním hospodařit je riziko. Předat mu ale správné uvažování o penězích je investice s nevyčíslitelnou hodnotou.

Startujeme Pro boucnost dětí: Projekt, který usnadní finanční výchovu

Právě na základě těchto dat spouštíme novou edukační platformu a praktického průvodce pro rodiny. Chceme nabídnout inspiraci a konkrétní scénáře z praxe – od toho, jak nastavit pravidla kapesného, přes první dětské karty až po to, jak vysvětlit investování na značkách, které děti samy denně používají.

„Bude to velká pomoc pro rodiče, kteří hledají cestu k financím a nevědí, jak začít, aby to děti bavilo.“ Odpověď z rozhovorů s rodiči v rámci výzkumu.

Zajímají vás další data? Projděte si celý výzkum o tom, jak rodiče vedou děti k investování.