Richard Bechník: Finanční gramotnost je třeba rozvíjet už na školách

Češi projevují při nakládání se svými úsporami krátkozrakost. Jsou vedeni především opatrností, kdy chtějí mít rychle dostupné rezervy pro případ nečekaných situací. „Bohužel se tento způsob uvažování aplikuje na veškeré úspory, a to i ty, které jsou ve skutečnosti určeny na dlouhodobé cíle," říká hlavní investiční a ekonomický analytik společnosti Swiss Life Select Richard Bechník. Výsledkem je preference spoření na vkladových produktech u bank, případně držba nemovitostí. Naštěstí se tento konzervatismus postupně mění a české domácnosti se osmělují, což potvrzuje i příliv peněz do podílových fondů a fondů kvalifikovaných investorů. Přinášíme rozhovor, který původně vyšel v 2. čísle lifestylového magazínu ZDR Investments s názvem background.

Nebývalá inflace v uplynulých dvou letech byla jedním z faktorů, který Čechy přiměl více přemýšlet o svých financích. S letošním rokem postupně odeznívá a centrální banka začíná snižovat úrokové sazby, kterými se v uplynulém období snažila růst cenové hladiny brzdit. Tím se samozřejmě výrazně mění investorské prostředí. Hlavní analytik společnosti Swiss Life Select Richard Bechník ale nabádá k obezřetnosti. Inflace ani úroky nemusí klesat tak rychle, jak se nyní optimisticky předpokládá. Spotřebitelská nálada se lepší, ale evropský průmysl stále trpí. Trhy mohou být letos více rozkolísané. Víc než kdy dříve je proto důležitá diverzifikace investic. Slušný růst může podle něj pokračovat na vybraných trzích rozvíjejících se zemí a po těžším období se bude postupně lépe dýchat i realitnímu sektoru.

ČNB zahájila již v závěru loňského roku snižování úrokových sazeb. Jakým tempem v něm bude podle vašeho odhadu pokračovat a kde se budou sazby pohybovat v závěru roku?

Jak jsme si již zvykli v posledních letech, oficiální rétorika České národní banky se může lišit od jejího samotného konání v měnové politice. Z tohoto důvodu je predikce poměrně dost složitá. Nicméně mezi analytiky v tuto chvíli panuje názor, že ČNB přistoupí letos k výraznému uvolnění měnové politiky, a to v podobě snižování sazeb v průměru o 0,5procentního bodu. V posledním kvartálu už můžeme být svědky snižování o pouhých 0,25procentního bodu. Ke konci roku bychom se pak mohli pohybovat na úrovních těsně pod 4 procenta.

Domácí ekonomika byla v loňském roce v útlumu a meziročně poklesla o 0,4 procenta. Dá se letos očekávat výraznější zlepšení jejího výkonu? Sehraje v tom podstatnější roli zlevňování peněz?

Samozřejmě faktory jako ochlazení inflace, optimálnější vývoj reálné mzdy a pokles nákladovosti úvěrů budou s velkou pravděpodobností stimulovat spotřebitelský apetit. Celkově lze spotřebitelskou náladu hodnotit jako zlepšující se. V tomto bych spatřoval jeden z hlavních pilířů ekonomického růstu pro tento rok. Obecně v Evropě ale stále trpí průmysl a skrze těsné sepětí s německou ekonomikou to pochopitelně pociťujeme i v české ekonomice. Je tedy otázkou, jak se průmysl a potažmo export budou dále vyvíjet. V rámci růstu hrubého domácího produktu se ale letos dostaneme někam nad jedno procento.

Inflace znehodnocovala nejen úspory, ale i reálné příjmy. Ty loni Čechům podle statistik klesly nejvíce v historii Česka. Které investice a finanční strategie v uplynulém období pomohly hodnotu držených peněz nejlépe ochránit?

Loňský rok se nesl ve znamení silného zhodnocování napříč většinou finančních trhů. Zajímavých zisků tak dosáhli jak dynamičtí investoři v akciových fondech, tak velice slušný výsledek předvedly defenzivnější investice, například fondy zaměřené na dluhopisy či peněžní trh. Když se budeme pohybovat mezi základními třídami aktiv, tak vítězem byly jednoznačně akciové fondy. Ty nejúspěšnější dodaly svým investorům za pouhý rok 2023 růst přesahující 40 procent. Standardní globální fondy pak zhodnocovaly v průměru mezi 12 až 16 procenty. Když vezmeme v úvahu, že inflace byla v prosinci 6,9 procenta a průměrná inflace za celý rok 10,7 procenta, tak dané investice dokázaly reálnou hodnotu úspor s přehledem ochránit.

Do kterých aktiv bude nejlepší investovat nyní, kdy inflace opadá a úrokové sazby míří dolů?

Investoři by stále měli být obezřetní. Do investic bude výrazně promlouvat vývoj inflace a úrokových sazeb. Tyto proměnné citelně ovlivňují sentiment na trzích. Jakmile by byly znatelné tendence setrvání globální inflace na vyšších úrovních či neochota centrálních bank rychleji snižovat úrokové sazby, takovýto scénář může rychle zamíchat preferencemi a zhodnocováním u jednotlivých investic. Trhy mohou být letos i více rozkolísané. Z tohoto důvodu bych byl opatrný ohledně sázek například na jeden akciový index. Portfolio by mělo být globálně zaměřené napříč různými sektory. Samozřejmě při rychlém poklesu úroků v přijatelném ekonomickém prostředí se bude pozornost investorů soustředit více na společnosti menší velikosti. Slušný růst může pokračovat i na vybraných trzích regionu rozvíjejících se zemí. Po těžším období se bude postupně lépe dýchat i realitnímu sektoru. Například fond s portfoliem nemovitostí typu diskontních prodejen může těžit ze zmíněné zlepšené spotřebitelské nálady.

Z jakých investic byste nyní naopak raději odešel?

Nerad bych zde použil slovo odejít, ale investoři by měli optimalizovat podíl svého portfolia, který zahrnuje známé akciové tituly velkých společností, které zaznamenaly strmý nárůst v ceně, ale v tuhle chvíli mají již drahé ocenění. Lze jít i cestou skrze investici do některých podílových fondů, které mohou v omezené míře tyto akcie pro případ pokračujícího zhodnocování držet ve svých portfoliích, ale s ohledem na jejich rizikovost oproti indexům jejich váhu snižují.

Experti vždy doporučují diverzifikaci a pravidelné investování. Mění se nějak reálný obsah těchto doporučení pod vlivem nynějšího ekonomického vývoje?

Právě naopak. S větší rozkolísaností na trzích dávají pravidelné investice stále větší smysl. Diverzifikaci zase umocňuje skutečnost, kdy každý region a sektor nabízí své specifické příležitosti, ale i rizika. S ohledem na politická rizika, demografický vývoj, aktuální trendy inovací či různé dynamiky a struktury ekonomického růstu v jednotlivých regionech je zapotřebí přizpůsobit podobu portfolia v globálním měřítku.

Pojďme od teorie k tuzemské praxi. Čechům leží v bankách více než tři biliony korun přinejlepším na spořicích účtech. Ve smysluplném zhodnocování peněz nejsou příliš aktivní. Proč tomu tak je?

Češi jsou z principu konzervativní. Z mnoha průzkumů vidíme, že je zde jednoznačná preference držby nemovitosti a spoření na vkladových produktech u bank. Nicméně trend se postupně mění. České domácnosti se pomalu osmělují a získávají důvěru v investování, což potvrzuje i příliv peněz právě do podílových fondů a fondů kvalifikovaných investorů. Je nutné v rámci finanční gramotnosti poukazovat na velké výkonnostní rozdíly v delších horizontech například mezi akciovými fondy a penězi ležícími na běžném účtu. Pochopitelně je s tím i spjat dlouhodobý trend růstu bohatství, kdy stále více domácností má k dispozici finance přesahující jejich krátkodobé peněžní rezervy.

Nemá jistá apatie Čechů k vlastním financím hlubší příčiny, když například jeden z průzkumů z poloviny minulé dekády vypracovaný pro ministerstvo financí ukázal, že na otázku, kolik je dvouprocentní úrok ze sta korun, špatně odpoví téměř polovina dotázaných?

Jednou z hlavních příčin je krátkozrakost a opatrnostní motiv tvorby veškerých úspor. V jednoduchosti tak lze říct, že většina střadatelů se moc nezajímala o dlouhodobé zhodnocení nebo o to, co znamená například složené úročení. Spíše hledala bezpečný přístav, kde se dají rychle likvidně peníze vybrat pro případ nepředvídatelných výdajů. Bohužel se tento způsob uvažování aplikuje na veškeré úspory, a to i ty, které jsou ve skutečnosti určené na dlouhodobé cíle. V dnešní době přitom může finanční poradce sestavit domácnosti plán na míru, kdy pomůže k dosažení vyššího zhodnocení při zachování likvidity a ochrany krátkodobé peněžní rezervy.

Kdybyste měl otevřené pole působnosti, co byste udělal, abyste zmíněnou finanční liknavost změnil?

Například naše společnosti Swiss Life Select na pravidelné bázi vysílá investiční webináře pro veřejnost, kde se snažíme jednoduchou formou více vysvětlovat, jaké jsou další alternativy ke zhodnocování finančních rezerv. Z mého osobního pohledu by měla být finanční gramotnost více podpořena už na školách.

Když už Češi investují, dělají to podle vás dobře? V čem nejvíce chybují?

Když jsou nezkušení a vydají se vlastní cestou do světa investic. Pakliže si hrají s menší částkou, tak i chyba může být cennou zkušeností a rozšířením znalostí. Pakliže ale někdo operuje s vyššími částkami, tak by si měl nechat poradit. Častou chybou například je, když většinu úspor zainvestují do jednoho akciového indexu, o kterém slyšeli, že v minulosti dosáhl vysokého zhodnocení. Ve skutečnosti ale ani netuší, do čeho právě zainvestovali.